Psycho úvaha

1. dubna 2008 v 16:35 | Terka
Psáno při hodině matiky,kvuli rozhádání se se svou nejlepší kámoškou...

Je ti smutno,nemáš se komu sverit,nikoho tvoje problémy nezajmaj,všichni se ti vysmenjou.Jen jeden clovek ti rozumel a ten zradil a ted už mužeš vylít své srdce jen prázdným a bezduchým stránkám denícku.Jsou to neuveritelná muka,být mezi lidmi a nemoci nic ríct,je to jako hladovet a koukat se na jídlo...
A snad si cekala,že ti prázdná stránka odpoví?Ne,moc dobre víš,že odpoved není zakopaná,stránka ji nezná a ani nikdo jiný jí nemá,je blízko,je v tvém srdci.Ty však od srdce nemáš klíc,stále ho hledáš.Skrývá se dobre a máš pocit,že že ho nikdy nenalezneš.
Lidé objevují vesmír,Antarktidu i morské hlubiny,ale zapomínají na to nejduléžitejší,nehledají sebe.Meli první poznat sebe,než vesmír.Hledáním sama sebe strávíme celý život a stejne ho do smrti nerozluštíme. Život je labirynt a ten kdo najde cestu ven,nemuže být pozemštan.Chcete být lidmi co umí císt myšlenky,ale dost dobre se nevyznáte v tech svých.....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.